Pozor! Nejsme zloději dětí.
Mimino je přírůstek do naší sbírky veteránů. V době, kdy už naše Beruška byla v celkem dobrém stavu, jsme se začali ohlížet po jiném voze. Padla nám do očí znovu Octávie, Tentokrát limuzína zelené barvy. Stála zapomenutá na dvoře autoopravny v Teplicích. Nejdříve v domnění, že je v pevných rukou jsme se na ni jen dívali a neodvažovali se na ní zeptat. Známe už jednání automechaniků, kteří skladují rádoby veterány na dvorech opraven, v domnění, že jednou zbohatnou!!! Náhoda přála tomu. Dověděli jsme se komu patří. Patřila majitelce teplického autosalonu značky Škoda. Koupili ji kdysi pro reklamu. Jenže skutek utekl. Auto postávalo v různých koutech až jej dostal mladý automechanik na běžné ježdění. Hůř se autu stát nemohlo.
Automechanik vyndal svíčky a tři roky nic nedělání udělali své. Osud byl k autu milosrdný – všimli jsme si ho. Získali jsme kontakty na majitele, zatelefonovali mu a zeptali jsme se ho, jestli auto neprodá. Zachoval se jako muž. Musel se nejdříve zeptat manželky. Paní prodej odsouhlasila a navrhla rozumnou cenu. Pak nadešel náš den. Vpustili nás k autu. Bylo zoufale špinavé, mělo masku z typu 69 a černé nárazníky s gumovými slzami. Ale mělo kompletní olištování, zachovalý interiér, originální volant a to nám napovědělo, že se jedná o typ z roku 1960. Jako pozornost nám byla majitelem odtahová služba, že nám auto odveze kam budeme chtít.
S velkou slávou jsme auto složili do garáže a zjistili, že kole se točí lehce, solidně brzdí, rychlosti jdou řadit dobře, nutno poznamenat, že řadící páka byla na podlaze a ne na volantu. A co hlavně motor, že se netočí a výhledově se točit nebude. Když nepomohl petrolej ve válcích ani jiné oživovací pokusy. Sundali jsme víko ventilů, o hrůzo, přivítali nás krápníky rzi. Ty nešťastně vyndané svíčky pustilis motoru vlhkost a úplně ho zničili. Motor musel ven, technický ředitel si pozlatil ruce a začala rozborka motoru. Kromě pístů, které se museli vytlouct palicí, ostatní šlo vyndat jen tak tak. Nedoporučuju pohled na přirezlou vačkovou hřídel na zdvihátka a podobně. Písty jsme sehnali nové, dali nové kroužky, ostatní se vyčistilo, vycídilo, dala se nová ložiska a začalo shánění nových jistících podložek na ojnice. Dalo nám to zabrat. Zbytek byla už radost. Motor se zamontoval, auto dostalo zpátky chromové nárazníky, originální masku, řazení se vrátilo pod volant a mohlo se začít se zkušebníma jízdami a pak STK. Dopadlo to výborně. Mimino, jak jsme nové auto pojmenovali nám dělá radosti na soutěžích.
PŘED RENOVACÍ :
PO RENOVACI :
